Pro dosažení cílů Zelené dohody je stěžejní nasměrovat soukromé investory do klimatických a vůbec celkově udržitelných aktivit. Nástrojem, který toho má dosáhnout, je Akční plán financování udržitelného růstu, konkrétně pak zejména směrnice SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation) a metodika taxonomie (EU Taxonomy).
Nařízení SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation) již vyžaduje od účastníků finančního trhu, aby od 10.března 2021 zveřejňovali své politiky udržitelného investování. K 1. lednu 2022 pak musí účastníci zveřejňovat, které investice jsou udržitelné, neboli v souladu s ESG . A to zjistí právě díky zveřejněným informacím firem (NFRD) a vyhodnotit to mohou pomocí metodiky taxonomie, která určuje, které aktivity přispívají k mitigaci a adaptaci klimatických změn. Povinnost pro účastníky finančního trhu zveřejňovat informace o udržitelnosti svého portfolia se vztahuje již na rok 2021.
Obdobný nástroj se chystá i pro banky, které budou muset zveřejňovat, jak zelená jsou jejich portfolia. Povinnost reportovat tzv. Green Asset Ratio se očekává od června 2022.
Dalším nástrojem pro podporu ESG je směrnice o nefinančním reportování NFRD (Non Financial Reporting Directive). Nefinanční reportování je povinné pro některé velké firmy již od roku 2017. V současnosti však panuje nesoulad mezi požadavky směrnice a mezinárodními rámci pro dobrovolné reportování. A nefinanční reporty často plní spíše komunikační roli směrem k veřejnosti.
Dobrá praxe se ukazuje na mezinárodním trhu, kde jsou již dnes reporty využívány pro hodnocení udržitelnosti firmy u nezávislých ratingových organizací. Firmy jako Sustainalytics, RobecoSAM, MSCI ESG, Ecovadis a mnoho dalších využívají data a ohodnocují udržitelnost firem pro potřeby investorů. Tvoří tak rating udržitelnosti firem. Firmy, které chtějí získat vysoké skóre jsou motivované předložit co nejvíce ověřených dat. Jejich nefinanční reporty tak dosahují vysoké kvality.
Požadavky na nefinanční reportování budou vylepšeny směrnicí o reportováním firemní udržitelnosti (CSRD - Corporate Sustainability Reporting Directive) plánovanou od října 2022. Povinnost se bude nově týkat většího počtu firem a požadavky na obsah a formu reportu by měly být specifičtější.
Ke sjednocení metodik navíc směřuje i pět hlavních organizací udávajících trend dobrovolného reportování: Climate Disclosure Project (CDP), Climate Disclosure Standards Board (CDSB), Global Reporting Initiative (GRI), International Integrated Reporting Council (IIRC) a Sustainability Accounting Standards Board (SASB).
Taxonomie je systém definující aktivity, které lze považovat za ekonomicky udržitelné. Jejím cílem je nasměrovat soukromé investice do činností, které jsou nezbytné k dosažení klimatické neutrality. Poskytuje tak např.investorům určitou jistotu pro budoucnost, chrání zejména soukromé investory před tzv. "greenwashingem" ze strany firem a podnikům poskytuje určitý návod, jak se být přívětivější vůči životnímu prostředí.
Taxonomie EU vytyčuje šest environmentálních cílů. Udržitelné činnosti musejí významně přispívat k plnění alespoň jednoho z těchto cílů a nesmějí významně poškozovat uskutečňování kteréhokoli z ostatních pěti environmentálních cílů